Císařův psací stůl: Místo politických rozhodnutí v Habsburské monarchii? František Josef I. (Franz Joseph I.) a jeho kabinetní kancelář

Doba trvání: 1.2.2018 –  31.12.2021
Vedení projektu: Jana Osterkamp (Collegium Carolinum) a Peter Becker (Universität Wien)

Výzkumný projekt Collegia Carolina v kooperaci s Universitou ve Vídni.
Projekt bude na německé straně podporován Německou společností pro výzkum (DFG).

Mnoho vyobrazení ukazuje císaře Františka Josefa jako disciplinovaného úředníka u psacího stolu, což se shoduje s jeho sebepopisem. V jeho činnosti  ho ovšem podporovala kabinetní kancelář, která registrovala a protokolovala zhruba 250.000 takzvaných předloh (písemné záznamy od ministerstev, zemských zastupitelů, soukromých osob atd.), které císař během svého vládního období vyřizoval. Náš německo-rakouský projekt využívá těchto pečlivě byrokraticky zpracovaných předloh. Chápeme je jako určitý průtok dat, s jehož pomocí bude možno statistickou analýzou zviditelnit oblasti politiky veškeré vládní  činnosti Habsburské monarchie. Registrujeme, jak jsou jednotlivé předlohy rozděleny na příslušné oblasti politické činnosti a sledujeme změny tohoto procesu v čase. Tím získáme celkový pohled na vládní čínnost během panování císaře Františka Josefa I.
 

Kromě tohoto kvantitativního postupu budou provedeny i kvalitativní studie. Dva doktorandi budou analyzovat infrastrukturu/technologii a symbolickou politiku na příkladu stavby železnice příp. nobilitace. U těchto studií budou stát v popředí otázky rozdělování materiálních a nemateriálních zdrojů a propojení státních i nestátních aktérů při integraci monarchie. Třetí disertace se zabývá samotnou kabinetní kanceláří jako místem politiky, která, především ztělesněna ředitelem Adolfem Braunem, byla sama silně propojena s různými oblastmi monarchie i se společností. V Collegiu Carolinu je disertační projekt doktorandky Marion Dotter s titulem „Nobilitace a povyšování do šlechtického stavu v císařství Rakousko v kabinetní kanceláři v době císaře Františka Josefa (1849–1916)“ přiřazen k symbolické politice, která zkoumá nobilitace v italských provinciích Habsburské monarchie.
 

Celý projekt poskytne díky kombinaci kvantitativních a kvalitativních metod jakož i analýzou textů a sítě vzájemných vztahů podstatné poznatky k logice neformální politiky v druhé polovině 19. Století.
 

Kromě toho bude každého půl roku, střídavě v Mnichově a ve Vídni uspořádáno kolokvium „Stát a správa v diskusi“.
 

Kontakt: Jana Osterkamp
Website: https://www.univie.ac.at/emperorsdesk/

Nobilitace a povyšování do šlechtického stavu v císařství Rakousko v kabinetní kanceláři v době císaře Františka Josefa (1849–1916)

Marion Dotter

Doba trvání: 1.2.2018 –  31.1.2021
Koordinace a zpracovnání projektu: Marion Dotter

Disertační projekt Collegia Carolina v rámci výzkumného projektu „Císařův psací stůl.  Místo politických rozhodnutí v Habsburské monarchii

Projekt bude na německé straně podporován Německou společností pro výzkum (DFG).
Obsáhlým tématem disertace je šlechta v Habsburské monarchii. Tématicky v popředí stojí nobilitace, tzn. propůjčování šlechtických titulů, renobilitace, tzn. obnovení a znovuuděleni šlechtického statutu jakož i povýšení šlechtického stavu, tzn. zlepšeni ve šlechtické hierarchii. Pro období druhé poloviny 19. století do začátku 20. století se práce koncentruje na tyto procesy v kabinetní kanceláři. Otázka, kdo se smí stát součástí aristokracie a kdo smí v těchto strukturách povýšit, měla pro císaře Františka Josefa velký význam. Poté, kdy musel četné reálně-politické kompetence přenechat vládě a parlamentu, ponechal si možnost rozhodování v této oblasti.  K popsání tohoto ovládání symbolické politiky panovníkem, využívá práce koncepty jako jsou loyalita a sociální kapitál.

V tomto disertačním projektu budou nejprve statisticky vyhodnoceny vývoje a změny v oblasti politiky během panování císaře Františka Josefa.  Jednotlivé události budou zkoumány nástroji semantické analýzy. Zviditelněny budou sítě propojení mezi žadatelem a institucí. Jako základní prameny bude sloužit kromě kabinetní kanceláře i archiv šlechty císařského Ministerstva vnitra. Cílem bude objasnit propojení a kooperaci mezi indtitucemi na lokální i státní úrovni, které vedly k propůjčení šlechtického titulu. Vybrané případy se budou především týkat hornoitalských provincií Habsburské monarchie.