Problematika evakuace německého civilního obyvatelstva ze Slovenska v letech 1944/45 doposud nebyla dostatečná zkoumána v širších souvislostech. Zaměření pozornosti na obecné dění v posledním roce druhé světové války umožní analyzovat evakuaci v kontextu nacistické národnostní a přesidlovací politiky, postupu Slovenského státu a vývoje v inkriminovaných oblastech.

Evakuace a útěk německého civilního obyvatelstva z východní Evropy v letech 1944/45 jsou dodnes spojovány především s dějinami bývalých německých východních provincií. Výrazně menší pozornost byla naproti tomu zatím věnována vývoji ve státech středovýchodní a jihovýchodní Evropy nacházejících se pod německou hegemonií.

Válečným vývojem vyvolaná a německými úřady řízená migrace přibližně půl milionu lidí z Rumunska, srbského Banátu, Chorvatska, Maďarska a Slovenska podléhala regionálním specifikům. Svůj vliv na ni měl napjatý vztah mezi nacistickým mocenským systémem, který se koncem války ještě více radikalizoval, a jednotlivými kolaboračními režimy. Dosavadní studie zkoumají evakuační opatření německých míst, ke kterým došlo v poslední fázi války, většinou izolovaně. Není přitom zohledněna souvislost s nacistickou okupační a přesidlovací politikou ani paralelní vývoj v jednotlivých postižených státech.

Slovensko-německý výzkumný tým sleduje dějiny evakuace ze Slovenska. Cílem projektu je přitom vedle historiografického zpracování událostí, především jejich zasazení do kontextu nacistické národnostní a přesidlovací politiky, jejichž důsledky byly patrné až do konce války, stejně tak jako do kontextu vojenského vývoje.

K tomu vedle komparativního pohledu na paralelně probíhající evakuaci německého obyvatelstva z jihovýchodní Evropy patří především zohlednění ve stejnou dobu Slovenským státem prováděných evakuačních opatření, stejně jako jiných pohybů uprchlíků v zemi. Předmětem zájmu by ovšem měla být i opatření k mobilizaci pracovních sil iniciovaná v letech 1944/45 ze strany německých i slovenských míst, která lze od sledovaných evakuačních a vyklízecích aktivit jen těžko oddělit.

Plánovány jsou také regionální sondy zaměřené na vývoj v německých sídelních oblastech Slovenska v průběhu a po skončení Slovenského národního povstání. Na jejich základě by měla proběhnout analýza postojů postižených osob k politicko-vojenským událostem a konkrétním evakuačním opatřením. Konečně jde také o to prozkoumat, jakým způsobem se po válce přistupovalo k hodnocení daných událostí.

Výsledky výzkumu budou zveřejněny v publikaci, která k projektu vznikne.