Cílem projektu je vypracovat monografii k dějinám státní strukturní politiky v horských oblastech pod různými vládními režimy mezi rokem 1945 a 1989. Účelem je získat nové poznatky k debatě o současnosti a budoucnosti venkovského prostoru srovnáním dvou historických oblastí, které reprezentují dvě evropské vývojové cesty a mají markantní podíl na horských oblastech: Rakousko jako západní stát a Československo jako země se státně socialistickým řádem. Výzkum vychází z předpokladu, že politické přístupy obou státu po roce 1945 vyvolaly nejprvé divergující vývoje v těchto oblastech, ale tím, že se jednalo v těchto regionech o strukturálně srovnatelné problémy, docházelo od šedesátých let ke konvergencím v rakouské a československé politice.

Ve srovnávací analýze budou zkoumány na základě konceptů a politik řádů prostoru, zemědělství a ochrany přírody různé strategie regionálního plánování. Centrální otázkou je, jak se přitom zacházelo s regionálními disparitami. Základní předpoklad proto je, že horské oblasti představují svojí geomorfologickou povahou zvaštní výzvu pro moderní rozvojovou politiku: Státy sice disponují organizačními a technickými možnostmi zasahovat do těchto oblastí, ale náklady jsou poměrně vysoké. Meze rozvoje jsou tím pádem dány jak posouzením přírodních podmínek tak i společenským ohodnocením horských oblastí, takže postavení zkoumaných horských regionů v jejich státech hraje důležitou roli.

Horské regiony byly v minulosti interpretovány různými způsoby. Byly vnímany jako národně významné. ekonomicky přístupné a zároveň jako přírodní prostor, který stojí zato být ochraňován, a nebo jako oblasti se strukturálními problémy („zaostalost“, ekonomické problémy, přesídlování). Protože tyto interpretace vedly k různým politikám, je centrální otázka, jak dalece strukturně politické plánování reagovalo na agrární modernizaci a na změny krajiny vyvolané společenskými transformacemi, osídlovacího a sociálního prostoru resp. jak tyto změny samo podporovalo. Jak významné bylo přitom zachování existujících struktur? Na pozadí triády využití, ochrany a rozvoje má být zkoumáno státní jednání a postaveno do relace s politickou realizací v horských regionech. Srovnávací studie spojuje témata agrární, ekologické a plánovací historie a navazuje metodicky na otázky teritoriality.