Zpřístupnění Karpat. Státní strukturální politika, spory o využití a ekologické změny jedné horské oblasti v období státního socialismu 1945–1989.

 

Význam Karpat pro východní oblast střední Evropu je možné srovnat s významem Alp pro její západní část. Oblouk Karpat se táhne v délce 1.300 kilometrů od Čech až po Rumunsko a dělí tento prostor nejen geograficky, ale ovlivňuje také život a představy obyvatel.

Na rozdíl od Alp ještě nebyly v případě Karpat procesy vnímání a osvojování systematicky prozkoumány. Toto bílé místo ve výzkumu hodlá projekt pro období socialismu zaplnit tím, že osvětlí různé způsoby zpřístupnění a využití stejně jako z nich vyplývající důsledky pro společnost a životní prostředí. V centru zájmu stojí otázka, zda tyto procesy vykazují specifické socialistické rysy či zda se jednalo o znaky moderny se systémovým přesahem.

Cílem projektu jsou "otevřené regionální dějiny", které vycházejí z konstrukčního charakteru prostoru a zabývají se přitom souvislostmi přesahujícími regionální a národní hranice. Projekt by tak měl při zohlednění doposud málo sledovaných aspektů přispět na příkladu Karpat k výzkumu středovýchodní Evropy v období státního socialismu a zároveň obohatit aktuální trendy v historiografii stejně jako v dějinách životního prostředí a infrastruktury o doposud zanedbávaný komponent středovýchodní Evropy.

Celkový výzkumný záměr podporovaný Collegiem Carolinem zahrnuje jeden postdoktorandský projekt věnovaný československé strukturální politice a jeden dizertační projekt zaměřený na téma využití vodní energie ve slovenských a rumunských Karpatech. Na univerzitě v Bazileji se zároveň připravuje přidružený projekt k dějinám tatranského národního parku. Pro nejbližší budoucnost je plánován workshop, na kterém by měly být první výsledky prodiskutovány a srovnány se závěry výzkumu dějin Alp.

Socialistická vodní díla v slovenských a rumunských Karpatech – ovládnutím přírody k novému společenskému pořádku?

Arnošt Štanzel (projekt ukončený)

Jeden z centrálních znaků státněsocialistického režimu představovalo budování nového společenského pořádku. Důležitou roli přitom hrály infrastrukturní plány v periferních oblastech. Historický výzkum v této souvislosti zatím ještě dostatečně nezohlednil otázku životního prostředí. Cílem projektu je proto výzkum rozvoje slovenských a rumunských Karpat prostřednictvím vodních děl stejně jako debaty o znečišťování vody. Na tomto základě pak bude možné vyvodit závěry o vztahu člověka a přírody v době mezi lety 1945 a 1989.

Předmětem zájmu přitom budou tři základní otázky:

1. Jaké představy o životním prostředí a přírodě je možné na základě diskurzů o znečišťování vody a budování přehrad v Rumunsku a Československu identifikovat a jaké důsledky z nich vyplývaly pro vztah k přírodě?
2. Vycházeje ze (znovu)objevování prostoru v důsledku „spatial turns“ považuji výstavbu a mnohotvárné využívání přehrad ze strany občanů a režimu za „produkování prostoru“. Jaký dopad měl tento proces na politickou, socioekonomickou a kulturní situaci v inkriminovaných oblastech? Zároveň je třeba si položit otázku, zda nově vytvořené prostory nějak změnily vnímání periferie a zda ji úžeji připoutaly k centru.
3. Jak je třeba hodnotit přístup k životnímu prostředí v Rumunsku a Československu na základě vzájemného srovnání, respektive ve srovnání s jinými zeměmi? Představovaly výchozí moment domácí tradice nebo sloužil za vzor Sovětský svaz či Západ?


Published as:Wasserträume und Wasserräume im Staatssozialismus. Ein umwelthistorischer Vergleich anhand der tschechoslowakischen und rumänischen Wasserwirtschaft 1948–1989 (= Schnittstellen. Studien zum östlichen und südöstlichen Europa; Bd. 8). Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 2017.