Projekt vychází z toho, že k dějinám středovýchodní Evropy ve druhé polovině 19. a první polovině 20. století je třeba přistupovat také z perspektivy imperiálních dějin. Státy středovýchodní Evropy, jako například dualistické Maďarsko a meziválečné Československo, byly totiž součástí nadnárodního imperiálního kontextu správy. Projekt tuto hypotézu prověří prostřednictvím studia projektů modernizace zemědělství, které Maďarsko a Československo realizovaly v Rusi v letech 1867 až 1939. Zaměří se na diachronní, transimperiální zkoumání maďarského „Programu pro horské oblasti“ (hegyvidéki akció) a československé pozemkové reformy. Výzkum těchto případových studií bude uspořádán do tří vzájemně propojených témat: a) tvorba znalostí, b) struktury správy a c) imperiální aktéři. Rusínsko je chápáno jako imperiální „kontaktní zóna“ (Mary Louise Pratt), v níž se sociální skupiny setkávaly ve vysoce asymetrických mocenských vztazích. Cílem projektu je prozkoumat vztahy mezi Budapeští/Prahou a Rusií, jakož i mezi skupinami v rámci Rusy, a na tomto základě zhodnotit souvislosti těchto modernizačních iniciativ se soudobými imperiálními a koloniálními projekty.