Etnicita jako kategorie dějin kriminality doposud nebyla ve studiích věnovaných vývoji zločinnosti v Německu a Rakousku 19. století téměř zohledněna. Tento nevšímavý postoj ze strany historické vědy je o to překvapivější, že v aktuálních debatách představuje etnické pozadí delikventů kontroverzní argument. Historické analýzy této tematické oblasti tak umožňují odhalit původ a etablování stereotypů o zdánlivě kriminálním naturelu "těch druhých".

Svým zaměřením na pruské východní provincie v německém císařství a české země v habsburské monarchii sleduje výzkumný projekt Volkera Zimmermanna podporovaný prozatím Collegiem Carolinem dva národnostně smíšené regiony střední Evropy s velmi odlišným historickým a demografickým ražením: v případě pruských východních provincií se jednalo o části nacionalizujícího se státu, v případě českých zemí o regiony multinacionálního impéria. Obě oblasti budou předmětem srovnávací analýzy: jaké analogie a rozdíly lze konstatovat a do jaké míry souvisejí zjištěné skutečnosti se státními strukturami stejně jako s politickým a společenským vnímáním sebe sama?

Skutečně je možné pozorovat cosi nápadného: například na východě německé říše byla míra kriminality nápadně vysoká, což vyvolalo diskuse o údajně zvlášť výrazném sklonu polských částí obyvatelstva k páchání trestných činů. V českých zemích se zase vysokým počtem zločinů vyznačovala centra industrializace jako například v důsledku přistěhovalectví etnicky smíšená moravsko-slezská Ostrava. Projekt se ovšem nezaměřuje pouze na poslední třetinu 19. a začátek 20. století, ale také na předchozí a následující desetiletí. Je možné i v této době konstatovat zvláštnosti ve vývoji kriminality etnicky smíšených oblastí stejně jako ve společenských a vědeckých diskurzech?

Zvolená metoda upozorňuje na velký význam společenské a sociální participace pro integrační potenciál multinacionálních společností – a to i v kontextu různých státních forem. Díky tomu dovoluje lépe poznat mechanizmy inkluze a exkluze i v dnešní době.

Volker Zimmermann