Právě zásluhou místních iniciativ získalo po roce 1989 zpracovávání dějin "velkých" událostí v "malém" v Německu a středovýchodní Evropě rozhodující impulzy přesahující rovinu transnacionálních setkání různých skupin. V rámci projektu "Vzpomínková praxe v občanské společnosti po roce 1989" zkoumají dvě dílčí studie tento vývoj na regionálních příkladech: jedna je věnována Hoyerswerdě (Dr. K. Erik Franzen), druhá Ústí nad Labem (Frauke Wetzel).

Obě průmyslová města se jako reprezentativní lokality stala po druhé světové válce a v období socialismu místem nuceného vystěhovalectví a masivního řízeného přistěhovalectví, společenské reorganizace a politické instrumentalizace. Po roce 1989 se tento proces různým způsobem přetvořil a s politickou a společenskou transformací se změnil i přístup k paměti: v dříve převážně socialisticky ražených prostorách budoucnosti se prosadilo hledání dříve potlačovaných vzpomínek, které ještě není ukončené. Přitom si vzájemně konkuruje vícero vzpomínkových linií – pronásledování židů, druhá světová válka, odsun, útisk v době socialismu.

V této souvislosti vyvstává celá řada otázek: odráží se ve strukturální proměně a přestavbě obou měst, které lze v mnohém pozorovat, také výkladový posun v politice vzpomínání jdoucí za hranici přejmenování ulic a náměstí? Jaká role nyní připadá vzpomínce na druhou světovou válku a také oněm četným nuceným přesunům v bývalých socialistických průmyslových centrech? Přichází po fázi regulace vzpomínání období deregulace paměti upřednostňující doposud potlačované vzpomínky? Dostává se výrazněji do popředí „práce na paměti“ a tím i jednání občanskospolečenských aktérů? Těmito a dalšími tematickými okruhy se zabývá projekt podporovaný zmocněncem spolkové vlády pro kulturu a média. Etablovaný výzkum městských dějin vyznačující se až doposud převážně geografickým, sociologickým, popř. stavebněhistorickým zaměřením je tak obohacen o kulturněhistorickou perspektivu.

Workshop 2011.
Více...

K. Erik Franzen