Collegium Carolinum e. V.   Hochstr. 8, 81669 München   Tel.: +49 / (0)89 / 55 26 06 – 0   E-Mail: post.cc@collegium-carolinum.de
DeutschČeštinaSlovenčinaEnglish

Transformace vzpomínání na nucené migrace po druhé světové válce na lokální úrovni. Místa, témata a aktéři v postsocialistických průmyslových městech po roce 1989

Projekt financovaný Pověřencem spolkové vlády pro kulturu a média (Beauftragter der Bundesregierung für Kultur und Medien, BKM) zkoumá ve vybraných postsocialistických městech změnu lokálních kultur paměti, k níž došlo po transformaci systému v roce 1989.

 

V centru zájmu přitom stojí otázka, jaký vzájemný poměr vládne mezi vzpomínkami různých lokálních skupin na poválečné migrace. Podařilo se určitým společenským aktérům prosadit své vzpomínky a interpretaci minulosti některé „skupiny migrantů“? 

 

Vybraná průmyslová města střední a středovýchodní Evropy Hoyerswerda, Ústí nad Labem, Košice a Łódź se vyznačují tím, že se stala centry migračních pohybů a je pro ně charakteristický příliv a odliv různých skupin obyvatelstva podmíněný nejrůznějšími důvody a motivy. Patří sem útěky, nucené migrace druhé světové války (nucené nasazení v Říši, deportace židů a jiných skupin aj.), poválečné vyhánění a usídlení vyhnanců, ale také pracovní migrace především v důsledku socialistických průmyslových procesů.

 

Výchozí bod představuje plurální a demokratická městská společnost, která se nově zformovala po roce 1989, resp. dnes již překonané (velké) historické narativy státněsocialistického období. Na tomto pozadí dochází nejprve k analýze vzpomínkových zájmů lokálních skupin: Existuje mezi vzpomínáním na různé válkou podmíněné nucené migrace konkurenční vztah? Jaký poměr k sobě například v městském a regionálním prostoru má vzpomínání na osud německých vyhnanců a připomínání osudu nuceně nasazených? Dochází k jejich překrytí vzpomínkami na masové pracovní migrace z doby státního socializmu a na s tím spojený urbanizační posun, ke kterému v regionu došlo?

 

Vycházejíce z konceptualizace „paměti jako politiky“ hledají dále řešitelé výzkumného záměru srovnávací metodou odpověď na otázku, jaká hierarchie vzpomínek se vytvořila na úrovni lokálně působících aktérů jako jsou místní strany, svazy migrantů a jiné spolky, (občanské) iniciativy stejně jako městské instituce a zařízení typu městská rada, muzeum či archiv. V centru zájmu stojí konkrétní střety, ke kterým po roce 1989 došlo kolem „správného“ vzpomínání na válkou podmíněné nucené migrace a další migrační procesy v místním, různými mocenskými zdroji určovaném akčním prostoru průmyslových měst. Centrální roli tak hrají mediálně zprostředkované kolektivní akty vzpomínání (upomínkové akce, veřejné projevy, písemné dokumenty, výstavy).

 


Za třetí budou prozkoumány interakce lokálních a občanskospolečenských skupin paměti, městských zařízení a individuálních aktérů vzpomínání. Na tomto základě bude pak možné popsat nejen sociální kontext a skutečné mocenské vztahy na lokální úrovni, ale i strategie a plánování konstrukce paměti v postsocialistických společnostech. Do jaké míry se přitom v lokálním prostoru odrážejí „velké“ národní debaty o (nucených) migracích? Nebo se ve městech alespoň částečně vytvářejí „nezávislé“ podoby vzpomínání? Podle výchozí hypotézy opanovala po roce 1989 paměť v lokálním prostoru specifická zkušenost útlaku a utrpení z komunistického období.

 


Cílem komparativně pojatého výzkumného záměru je realizace čtyř dílčích studií. Naplánovány jsou analýzy měst Hoyerswerda (K. Erik Franzen), Ústí nad Labem (Frauke Wetzel), Košice (Adam Gajdoš) a Łódź (Ulrike Lang).


K. Erik Franzen

Novinky

Neues Projekt

zur Jüdischen Geschichte in den Böhmischen LändernVíce...


An-Institut der

Mitglied im
Kompetenzverbund Historische Wissenschaften München